Jak se uživit, když nabízíte služby zdarma

Naše postfaktická současnost, ve které emoce vítězí nad zdravým rozumem, je téma, o kterém bylo mnoho napsáno a řečeno. Dezinformacemi politického, ekonomického i osobního charakteru se to v médiích jen hemží. A vzhledem k jejich množství, různorodosti a limitované ochotě a schopnosti lidí zabývat se čímkoliv do hloubky, jejich vliv roste.

A protože nepoctivci se najdou všude, je logické, že na emoční strunu hrají i některé vykutálené realitní kanceláře a jejich agenti (úmyslně je nenazývám makléři).

Pojďme si takovou typickou realitní dezinformaci společně rozkrájet na malé kousíčky…

Fakta:

• Jediným zdrojem příjmu realitní kanceláře / realitního makléře jsou provize z realizovaných obchodů. Činnost těchto subjektů neplatí ani nedotuje stát, majitel kanceláře ani charita, jedná se o běžnou obchodní (podnikatelskou) činnost. A podnikatelská činnost je, jak známo, soustavná činnost za účelem zisku.
• Pokud nebude realitní kancelář nebo realitní makléř vydělávat svou obchodní činností, neuživí se.
• Firma:
  • Nebude moci platit své náklady a nutně dříve nebo později zkrachuje (pokud neslouží k nespecifikovaným interním účelům větších uskupení).
  • Neposkytne kvalitní zázemí – nenajde kvalitní partnery, kteří budou jejím jménem obchodovat (realitní makléře).
• Agent:
  • Řečeno „natvrdo", je neschopný, neboť kvalitní lidé jsou dnes žádaní a není důvod, aby nevydělávali peníze, které, nota bene, každý k životu potřebuje.
  • Tato práce může být i pro dané lidi jen krátkodobou zastávkou, protože „peníze na živobytí" jsou nutností.

Shrnuto do jedné věty, pokud by byly deklarace o službách zdarma pravdou, není ze strany zákazníků ani za mák o co stát! Jenže tyto úvahy jsou bezpředmětné – je to, samozřejmě, celé jinak! A to bez ohledu na to, že i méně schopné firmy a lidi na trhu najdeme.

Provize je zaplacena zákazníkem vždy

Jen je, samozřejmě, hezčí ji nevidět než vidět.

• Tvrzení „neplatíte provizi" směrem ke kupujícímu znamená, že provize je nedílnou součástí ceny. Je obchodníkovi vyplacena prodávajícími, aniž by kupujícímu byla sdělena informace o její existenci či výši. To ovšem v žádném případě neznamená, že konečná cena pro kupujícího je nižší!
• Tvrzení „neplatíte provizi" směrem k prodávajícímu je nelegální – provizi platí ze zákona prodávající strana. Pokud by realitní kancelář uvedla prodávajícího v omyl, provizi získá „podloudně" tak, že stanoví cenu nemovitosti, kterou vyplatí prodávajícímu tak, aby nad její rámec existovala dostatečná rezerva na provizi v dostatečné výši. Prodávající tedy na konci celé transakce utrží z celkové dosažené ceny pouze částku sníženou o provizi.

Vše je o podání výhodnosti, pro tu či onu stranu, navenek. Stejně tak jako „akce" v běžných obchodech s potravinami, oděvy, elektronikou atd.

V konečném důsledku budou obě transakce ve skutečnosti vypadat stejně, jako kdyby s klienty bylo jednáno na rovinu… Příklad: komunikovaná cena bytu 3 000 000 Kč, kupující platí 3 000 000 Kč, prodávající utrží (při provizi 100 000 Kč) 2 900 000 Kč.

Je jasné, že člověk rád slyší, že má něco zadarmo. Natož službu v řádech desetitisíců až statisíců. Nicméně věřte mi: o co naivněji lidé do závažných obchodů vstupují, o to hloupěji a podvedeněji se na jejich konci cítí…

‍Co z toho vyplývá?

Nemovitost je dobré převádět od čistého stolu, nejlépe na základě detailního zdokumentování jejího stavu nestranným odborníkem.  Za několik málo tisíc korun tím získají obě strany:

• Prodávající velkou míru jistoty, že na ně v budoucnu kupující nevytáhnou kostlivce ze skříně (pozor, na trhu dnes existují firmy, které aktivně oslovují nové nabyvatele s nabídkou, že jim důkladnou revizí nemovitosti pomohou vymoci zpět část kupní ceny)
• Kupující jistotu, že dopředu vědí o možných rizicích, která jsou s nemovitostí spojená
• Obě strany dobrý pocit férově a definitivně uzavřeného obchodu

‍