Drobné stavby na pozemku - pergola, přístřešek, zahradní domek

Změna přinesla jednu dobrou zprávu: některé přístřešky je nově možné postavit bez povolení stavebního úřadu. Zároveň se zjednodušilo povolování drobných staveb, které mají stát blíž k sousednímu pozemku. Rozhodně to ale neznamená, že cokoli do 40 m² můžeme bez dalšího na zahradu postavit cokoliv.

O pravidlech stavby přitom někdy rozhodne jediná vrstva polykarbonátu. Pod otevřenými latěmi máte ještě pergolu, pod nepropustnou střechou už přístřešek a přidáním stěn se můžete dostat k zahradnímu domku. Právě takové zdánlivé maličkosti určují, jaká pravidla bude potřeba dodržet.

Obecné podmínky pro drobnou stavbu u domu

Doplňková stavba na pozemku rodinného domu nebo rekreační chaty může mít nejvýše 40 m² zastavěné plochy a být vysoká maximálně 5 metrů. Může mít jen jedno nadzemní podlaží a případný sklep může sahat nejvýše 3 metry pod zem. Musí souviset s bydlením nebo rodinnou rekreací a nesmí sloužit k podnikání.

Současně musí stát nejméně 2 metry od hranice pozemku. Po jejím dokončení musí zůstat alespoň polovina pozemku schopná vsakovat dešťovou vodu.

Pokud jsou všechny podmínky splněny, jde o drobnou stavbu. Nepotřebujete na ni povolení stavebního úřadu a po dokončení ani kolaudaci. Tato obecná pravidla se týkají především zahradních domků, kůlen, saun, skladů a dalších staveb souvisejících s užíváním domu. Přístřešky mají od srpna 2025 ještě vlastní pravidla, ke kterým se dostaneme níže.

Samotná skutečnost, že „to má méně než 40 metrů“ zdaleka nestačí.

Pergola: lehká konstrukce bez opravdové střechy

Klasická pergola je lehká konstrukce ze sloupků, trámů a případně latí. Obvykle slouží jako opora pro popínavé rostliny a vytváří příjemné zastíněné místo. Ministerstvo pro místní rozvoj ji považuje za prvek zahradní architektury, nikoli za stavbu.

To ale platí jen do chvíle, než pergola dostane skutečnou střechu. Jakmile ji zakryjete sklem, polykarbonátem, plechem nebo uzavíratelnými lamelami, které nepropustí déšť a odvádějí vodu, vzniká zpravidla přístřešek. Do této skupiny proto patří i většina takzvaných bioklimatických pergol.

Stavební úřad: Klasická pergola povolení nepotřebuje. Pokud má skutečnou střechu nebo je konstrukčně spojená s domem, může už jít o přístřešek či přístavbu a pravidla se změní.

Soused: Jeho formální souhlas nepotřebujete. Pergola ale nesmí zasahovat na jeho pozemek ani ho nepřiměřeně omezovat. Pokud má stát přímo u plotu, je samozřejmě rozumné se sousedem předem promluvit.

Kolaudace: Nevyžaduje se.

Stavba svépomocí: Ano. Protože klasická pergola není z pohledu stavebního zákona stavbou, zákon způsob jejího provedení neřeší.

Přístřešek: střecha ano, úplné stěny ne

Přístřešek je zastřešená stavba bez některých nebo všech obvodových stěn. Může chránit venkovní posezení, dřevo, zahradní techniku nebo auto.

Od 1. srpna 2025 zákon přístřešky výslovně řadí mezi drobné stavby, které nepotřebují povolení. Platí pro ně limity 40 m² zastavěné plochy, 5 metrů výšky a jednoho nadzemního podlaží. Nesmějí být podsklepené, obsahovat obytnou či pobytovou místnost, toaletu nebo koupelnu ani sloužit k chovu zvířat či skladování hořlavých kapalin a plynů. Stát musejí v zastavěném území mimo veřejné prostranství.

Pozor také na měření plochy. U přístřešku bez stěn se počítá plocha celé střechy včetně jejích přesahů, nikoli jen vzdálenost mezi sloupky.

Stavební úřad: Pokud přístřešek splňuje uvedené podmínky a všechna pravidla pro umístění, povolení nepotřebuje. Jinak tomu může být u většího přístřešku nebo u konstrukce spojené s domem, kterou může úřad posoudit jako přístavbu.

Soused a vzdálenost od hranice: Základním pravidlem jsou 2 metry od hranice pozemku, i když existují výjimky – například u staveb do výšky 2 metrů nebo tam, kde je stavění na hranici v místě běžné. Pokud se žádná výjimka neuplatní a přístřešek má stát blíž, budete potřebovat povolení stavebního úřadu. Soused se může stát účastníkem řízení. Jeho souhlas může postup usnadnit, sám ale povolení nenahrazuje.

Stojí-li přístřešek přímo na hranici, nesmí z něj stékat voda ani padat sníh na sousední pozemek.

Kolaudace: Drobný přístřešek se nekolauduje. Kolaudaci nepotřebuje ani přístřešek, který musel být povolen pouze proto, že stojí blíž k hranici pozemku.

Stavba svépomocí: Zpravidla ano. Výjimkou mohou být například přístřešky s fotovoltaickou technologií, které vyžadují odborné provedení.

Zahradní domek: uzavřená stavba na nářadí, kola nebo sekačku

Zahradní domek obvykle slouží k ukládání nářadí, kol, sekačky, zahradního nábytku nebo jiné techniky. Pokud splňuje obecné podmínky drobné stavby uvedené na začátku článku, obejde se bez povolení stavebního úřadu.

Nesmí ale ve skutečnosti sloužit jako malý obytný dům, apartmán k pronájmu nebo pravidelně využívaný pokoj pro hosty. Stavby určené k bydlení mají jiný režim, i kdyby měly pouhých 20 nebo 30 m².

Stavební úřad: Povolení není potřeba, pokud domek splňuje všechny obecné podmínky. Pokud stojí blíž než 2 metry od hranice, překročí povolené rozměry, má sloužit k bydlení či podnikání nebo má stát na prázdném pozemku bez rodinného domu či rekreační chaty, bude se posuzovat jinak.

Soused: U domku umístěného nejméně 2 metry od hranice se jeho formální souhlas nevyžaduje. Při menší vzdálenosti budete zpravidla potřebovat povolení stavebního úřadu a soused může být účastníkem řízení. Ani jeho souhlas ale povolení nenahrazuje.

Kolaudace: Drobný zahradní domek se nekolauduje. Kolaudaci nepotřebuje ani domek povolený pouze kvůli menší vzdálenosti od hranice. Pokud by měl sloužit k bydlení nebo rodinné rekreaci, bude zpravidla nutné jak povolení, tak následná kolaudace.

Stavba svépomocí: Ano. Stavebnímu zákonu se ale nevyhnete tím, že si koupíte hotovou stavebnici, domek bez pevných základů nebo již smontovaný výrobek. Pokud ho umístíte na konkrétní místo a dlouhodobě používáte jako stavbu, zákon se na něj může vztahovat úplně stejně.

Bez povolení neznamená bez pravidel

I drobná stavba musí odpovídat územnímu plánu a dalším pravidlům. Roli mohou hrát ochranná pásma sítí, požární bezpečnost, památková nebo přírodní ochrana, vzhled okolní zástavby i nakládání s dešťovou vodou.

Než se tedy na zahradě objeví první sloupek, ujasněte si:

• zda bude horní část otevřená, nebo vytvoří střechu,
• k čemu má výsledný prostor sloužit,
• jaká bude skutečná plocha včetně přesahů střechy,
• jak daleko bude objekt od hranice pozemku,
• kolik pozemku zůstane schopného vsakovat vodu,
• a zda záměr odpovídá územnímu plánu.

Pokud si nejste jistí, je lepší zeptat se stavebního úřadu předem. Při budoucím prodeji totiž často nejvíc trablů vyvolá právě stavba, o které původní majitel s naprostou jistotou prohlásí: „Na tu přece nebylo nic potřeba.“

Zdroje

1. Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon – aktuální znění, zejména přílohy č. 1 a 2 upravující drobné a jednoduché stavby.
2. Zákon č. 87/2025 Sb., kterým se s účinností od 1. srpna 2025 změnila pravidla pro některé drobné a jednoduché stavby.
3. Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, zejména pravidla pro vzdálenost staveb od hranice pozemku.
4. Ministerstvo pro místní rozvoj: Pergola a přístřešek podle stavebního zákona, metodika aktualizovaná 6. května 2026.
5. Ministerstvo pro místní rozvoj: Novela stavebního zákona přináší od 1. srpna zrychlení a zjednodušení stavebního řízení.